Těžký křižník Tone i jeho sesterská loď Čikuma původně vznikly jako páté a šesté plavidlo třídy Mogami. Během jejich stavby se ale na již dokončených křižnících začaly projevovat problémy konstrukce. Po japonském vypovězení Londýnské námořní dohody omezující tonáž válečných plavidel proto padlo rozhodnutí Tone i Čikumu přestavět a vytvořit z nich oddělenou třídu Tone. Ta se tak ve velkém podobala třídě Mogami, všechny čtyři dělové věže se ale nacházely na přídi. Křižníky byly navrženy především pro dálkové průzkumné mise, celou záď proto zabírala dvojice katapultů a hangáry pro až osm hydroplánů.
Samotný křižník Tone byl na vodu spuštěn v roce 1938, a v listopadu stejného roku vstoupil do služby. Po dokončení Čikumy pak oba křižníky utvořily 8. divizi křižníků, v jejímž rámci společně operovaly po naprostou většinu války v Pacifiku. Jejich první bojovou misí se stala účast při útoku na Pearl Harbor, kde jejich hydroplány prováděly letecký průzkum předcházející samotnému náletu.
Po vstupu USA do války se pak Tone i Čikuma zúčastnily prakticky všech velkých střetnutí na pacifickém válčišti včetně invaze na Wake, bitvy o Midway, námořních bitev v okolí Guadalcanalu, bitvy o Filipínské moře a řady dalších. V závěru války pak Tone prošel několika refity zaměřenými na výrazné posílení protiletecké výzbroje a vybavení plavidla vylepšenými radarovými systémy.
Čikuma šla ke dnu v říjnu 1944 během bitvy u Samaru (která byla součást bitvy v zálivu Leyte). Tone pak sloužil až téměř do konce války, v červenci 1945 jej ale v přístavu v Kure zastihl těžký americký nálet. Tone inkasoval tři zásahy bombami a potopil se, jeho vrak ležící v mělkém přístavu byl pak v poválečných letech postupně rozebrán a rozprodán do šrotu.