Po začátku platnosti washingtonské námořní úmluvy, která zásadním způsobem omezovala použití námořní výzbroje pro zúčastněné strany, začali v Japonsku pracovat na nových pokročilých námořních plavidlech, které by se mohly postavit síle amerického námořnictva.

Jednou z těchto konstrukcí byly torpédoborce třídy Mucuki, vyvinuté počátkem 2. dekády minulého století. I když byla plavidla třídy Mucuki lepší, než ty z předcházející třídy Kamikaze, byla třída Mucuki zastaralá v okamžiku jejího přijetí do služby - paralelně s ní totiž běžel vývoj ještě pokročilejší třídy Fubuki. Přesto se torpédoborce třídy Mucuki zúčastnily během 2. sv. války mnoha bojů a k jejímu konci byla většina z nich přestavěna na nákladní lodě.

Kýl Mucuki, vedoucí lodi své třídy, byl položen v květnu 1924 v loděnicích námořního arzenálu v Sasebo a stavba byla dokončena v březnu 1926. Loď byla zařazena do služby nejprve pod označením Torpédoborec č.19 a později, v srpnu 1928, získala jméno Mucuki.

Bojový záznam Mucuki se začal psát s vypuknutím druhé čínsko-japonské války počátkem 30. let. První bitva 2. sv. války které se torpédoborec Mucuki zúčastnil, bylo vylodění na ostrov Wake. Poté se Mucuki zúčastnila několika velkých operací, namátkou invaze na Šalamounovy ostrovy, Novou Guineu a Rabaúl a také v bitvě o Korálové moře v roce 1942.

Po opravách v červnu 1942 byla Mucuki přeřazena k 8. flotile, která 24. srpna 1942 začala odstřelovat Hendersenovo letiště. Mucuki si dala dostaveníčko s osudem hned následující den, když se americkému bombardéru B-17 Flying Fortress podařilo zasáhnout pumou prostředek lodi. Mucuki se téhož dne potopila a v říjnu 1942 byla odstraněna z námořních záznamů.